Týdenní stacionář jako služba na hraně pobytových služeb
V minulém díle jsme se věnovali nabídce sociálních služeb zaměřujících se na poskytnutí podpory, péče a smysluplného trávení volného času lidem (nejen) s Alzheimerovou nemocí od Center denních služeb a Denních stacionářů, tedy ambulantních služeb. Pojďme se nyní vydat po naší cestě mapování zdravotních a sociálních služeb ještě o krůček dál a představme si službu Týdenního stacionáře.
Týdenní stacionář je sociální služba podle §47 zákona o sociálních službách. Podle tohoto zákona ji řadíme mezi pobytové služby, ačkoli neposkytuje služby sedm dní v týdnu. Zákon dále specifikuje, co je každý poskytovatel této sociální služby povinen zabezpečit lidem, kteří službu využívají: ubytování, stravu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,sociálně terapeutické činnosti a v neposlední řadě pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Jak jsme zmínili výše, jedná se o pobytovou službu, která má ale omezený provoz. Nejčastěji se setkáme s provozem od pondělního rána do pátečního odpoledne až večera. Některé služby Týdenního stacionáře začínají provoz v pondělí v 6:00, některé až v 8:30, v pátek končí většinou v rozmezí 15:30-18:00 hod. Zcela výjimečně se setkáme se službou Týdenního stacionáře, která začíná provoz již v neděli v podvečer, například od 18 hod a lidé stráví noc z neděle na pondělí už v Týdenním stacionáři. Víkend člověk, který využívá službu Týdenního stacionáře, tráví ve svém domácím prostředí, se svou rodinou, svými blízkými a na pracovní týden odchází do prostředí, ve kterém je mu poskytována profesionální péče a jeho blízcí tak mohou dále docházet do školy, do zaměstnání, věnovat se svým zálibám apod. Použijeme-li s nadsázkou analogii s něčím, co je nám známější, můžeme mluvit o internátě pro středoškolské studenti, kteří ve školních dne pobývají na internátě a na víkend se vracejí ke své rodině.
V přehledu forem sociálních služeb, o kterých jsme si psali v tomto článku a ve kterém jsme si řekli, že zákon o sociálních službách dělí služby na terénní, ambulantní a pobytové, jsme se zmínili, že využívání služeb Týdenního stacionáře s sebou kromě výhod nese i svá úskalí. Pojďme se nyní podívat, které je to největší. Mluvíme-li o lidech s Alzheimerovou chorobou, mluvíme o lidech, kteří v menší či větší míře zakouší poruchy orientace jak v čase, tak prostoru. Tato dezorientace se postupem nemoci prohlubuje a využívání služeb Týdenního stacionáře pro ně znamená každotýdenní změnu prostředí, ve kterém se pohybují. Takový člověk se postupně, v průběhu pracovního týdne, adaptuje na prostředí sociální služby a na pečovatele, kteří se mu věnují, následně je v pátek přesunut do domácího prostředí, které se ale může mnohým lidem s Alzheimerovou chorobou jevit jako neznámé a ohrožující a takto se situace opakuje každý týden. Je vždy na zvážení lidí, kteří jsou člověku s touto nemocí nejblíže, znají jeho schopnosti adaptace i projevy úzkosti a pocity ohrožení, aby dokázali rozpoznat, do jaké míry je víkend v domácím prostředí pro člověka přínosný a na kolik je na čase přemýšlet o pobytové službě s neomezeným / nepřetržitým provozem. A o těch si povíme příště.
***
Máte potřebu sdílet každodenní strasti domácí péče? Potřebujete se občas o něčem s někým poradit? Přidejte se do facebookové uzavřené podpůrné skupiny “Domácí péče o nemocné Alzheimerem” a získejte podporu lidí v podobné životní situaci. Případně se připojte k některému z online podpůrných setkáních realizovaných prostřednictvím aplikace Skype. Veškeré informace o termínech i jednoduchých návodech, jak se bez instalace a registrace připojit, najdete zde.
