Den neformálních pečujících

Po včerejším Mezinárodním dni seniorů dnes v kalendáři připadá místo na Den neformálních pečujících, letos jej slavíme teprve potřetí. Symbolem pro tento den se stala modro-fialová chrpa. A symbolika je více než názorná. Chrpa je rostlina, kterou můžeme nalézt růst i na těch hodně nehostinných místech. Ke svému životu nepotřebuje příliš prostoru, ani vláhy. Roste uprostřed polí, kam jejich semena zavál vítr, dělá radost u cest novodobým poutníkům. Má i svou variantu pro zahrady, kde dokáže dorůst ve velkokvěté rostliny a vrací tak péči těch, kteří jí věnovali svůj čas.

Dnem neformálních pečujících si připomínáme, že i pečující potřebují péči. Že vydávat se ze svých sil mnohdy 24 hodin denně, 7 dní v týdnů a dlouhé měsíce a mnohdy roky, se odráží na zdraví těch, kteří do péče o své blízké vstupovali často bez velkých zdravotních obtíží. Vlivem náročné každodenní péče se jejich zdravotní stav často začíná zhoršovat. Těžká manuální práce se odráží i na jejich pohybovém aparátu, náročné každodenní situace s nemocnými poznamenávají v různé míře jejich duševní stránku a sociální izolovanost narušuje jejich léta budované vztahy, pro které je péče o nemocné v domácím prostředí zatěžkávací zkouškou, kterou, bohužel, velká část vztahů nedokáže ustát.

Posláním Dne neformálních pečujících je snaha zviditelnit tyto osoby, které velkou část dne zůstávají za dveřmi svých bytů, nebo bytů těch, o které pečují. Připomínáme si, že tito lidé nejsou neviditelní. Že si vybrali na část svého života velmi náročnou roli a že přijetí role pečujícího neznamená, že veškerá péče musí ležet na jejich bedrech. Pro ty, kteří nejsou v roli pečujících, by to měla být připomínky, že nabídka dovozu nákupu, nabídnutí kousku domácího koláče, pár minut hovoru před domem a čistý lidský zájem o druhého, nemusí mnohdy stát nic víc než opravdu těch pár minut vlastního času.

A pro ty, kteří pečují, jsou jedněmi z více jak milionu a tří set tisíc neformálních pečujících v České republice, by to mělo být pobídkou, aby se odvážili a požádali lidi ze svého okolí o pomoc. Aby necítili jako své selhání, že nezvládnou vše obstarat sami. Požádat sousedku o koupi pár věcí ze seznamu, když ví, že se chystá do hypermarketu na velký nákup a jede autem. Neostýchat se a přijmout nabídku hodinové společnosti pro opečovávaného a využít ji třeba k vlastní procházce v lese, ke klidnému vypití kávy, k zavolání kamarádce, k přijetí pozvání na kávu v nedaleké kavárně. 

Pomoc pečujícím může mít mnoho podob. A stejně tak, jako by se pečující mohli pokusit o pomoc požádat, není nic špatného na tom, když nabízenou pomoc odmítnou, protože jim to aktuálně nevyhovuje a ponechat si v záloze nabídku pomoci s jemným odmítnutím, že dneska ne, ale budou rádi, když budou moci pomoc využít někdy jindy.

A v samém závěru… věděli jste, že 2. 10. slaví Církev svátek svatých andělů strážných? Bez ohledu na to, zda v anděli věříte, nebo je vám jejich existence lidově řečeno ukradená: není tam přeci jen podobnost s pečujícími?

Krásný den, milí pečující. A myslete také na sebe.

***

Ještě nejste součástí uzavřené podpůrné skupiny „Domácí péče o nemocné Alzheimerem“ na Facebooku? Přidejte se k nám, kliknutím na tento odkaz, a získejte podporu lidí v podobné životní situaci. Případně se připojte k některému z bezplatných online podpůrných setkáních realizovaných prostřednictvím aplikace Skype. Veškeré informace o termínech i jednoduchých návodech, jak se bez instalace a registrace připojit, najdete zde.