Ambulantní služby, Centrum denních služeb a Denní stacionář

Minulým dílem našeho seriálu, tentokrát o osobní asistenci a statutu Asistenta sociální péče (kdo si dosud nepřečetl a má zájem o souhrn informací, k článku se dostane zde), jsme ukončili exkurz po terénních sociálních službách, tedy službách, které člověk využívá ve svém domácím prostředí, případně si nasmlouvá doprovod k vyřízení úředních záležitostí, na procházku, do kina, případně společnost na večer a víkend. Teď se přesuneme k formě ambulantní. Pokud si nejste jisti, jaké jsou rozdíly mezi ambulantními a terénními službami, podívejte se například na tento článek, možná Vám vnese více světla do tohoto pojmosloví z oblasti sociálních a zdravotních služeb. 

Vzpomínáte na paní Janu z našeho úvodního slova (k přečtení zde), která si posteskla, že je s maminkou dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu a že ji hodně chybí její práce a přátelé? A že cítí jako svou povinnost mamince vrátit její péči? Paní Janě jsme předložili nabídku některých služeb typu Centrum denních služeb a Denní stacionář a po několika návštěvách ve vytipovaných zařízeních našla paní Jana službu, ve které se její maminka cítí dobře a paní Jana může chodit na zkrácený úvazek na své původní pracoviště.

Pojďme se nyní společně podívat, co je takové Centrum denních služeb a Denní stacionář a řekněme si hned v úvodu, jaký je podstatný rozdíl mezi těmito dvěma službami. Ačkoli se v mnoha ohledech a v náplni služby tyto dvě služby prolínají a nabízejí podobné služby, liší se ve frekvenci docházky a v podmínkách využívání služby. Zjednodušeně řečeno se dá říci, že Centrum denních služeb je ekvivalentem Střediska volného času pro děti a mládež, “jen” věková kategorie zahrnuje i seniory. Centrum denních služeb, velmi často pojmenované jako Domovinka, nabízí dle své kapacity a možností širokou škálu volnočasových aktivit – velmi často každý den jiných – a člověk, který má o tuto službu zájem, si může z této nabídky vybírat. Dle podmínek jednotlivých služeb je možné se setkat s přístupem, že je vypsaný počet míst na jednotlivé programy a ten, kdo má se zařízením uzavřenou smlouvu, si vybírá dle své povahy, zdravotního stavu a momentální chuti, který z programů navštíví a jak dlouhý čas bude chtít v Domovince strávit. Docházka je tedy volnější, může být méně pravidelná a člověk může přicházet a odcházet dle svých potřeb.

Denní stacionář je obdobný jako školní družina, či mateřská školka (berte, prosím, tato přirovnání velmi nadneseně, jedná se jen o snahu nalézt pojem, který je lidem známější a pod kterým jsou schopni si něco představit). Opět záleží na kapacitě a podmínkách konkrétní služby, nicméně v obecné rovině se dá říci, že do Denního stacionáře si nasmlouvá člověk docházku a v tu dobu má jisté své místo ve skupině a počítá se s ním. Na úvodních setkáních se sociální pracovnicí člověk předloží své představy, včetně těch časových, a ve spolupráci s pracovníky služby si společně vyjednají mimo jiné také tzv. rozsah poskytované služby. Někdo může chtít využívat službu každý všední den v celé době provozu služby (většinou kopíruje běžnou pracovní dobu, nebo jí mírně přesahuje, např. 7:30 – 17:00 hod.), někdo naopak chce využít službu jen dva dny v týdnu na dopoledne včetně oběda, jiný dvě dopoledne a jedno odpoledne atd. Vždy záleží na volné kapacitě služby. Je možné, že se při vyjednávání o rozsahu služby setkáte s doporučením pracovníků, např. nedoporučí Vám docházku v pondělí dopoledne, protože ve stacionáři je téměř plná kapacita a Váš blízký preferuje klidné prostředí, které služba není schopna v tuto dobu zajistit apod. Vždy záleží na osobě, která bude službu využívat, na jejich potřebách a přáních, na jejím zdravotním stavu atd. 

Základním doporučením při výběru služby je: běžte se do služby podívat. Domluvte si na pracovišti dobu, kdy se můžete přijít porozhlédnout, projít si prostory, promluvit si v klidu s některým z pracovníků. Může se stát, že vás nebudou chtít provést prostory, ve kterých jsou další lidé využívající službu, požádejte tedy o termín mimo dobu, kdy jsou přítomni, případně kdy jsou přítomni v menším počtu. Řada těchto služeb má tzv. Dny otevřených dveří, případně pořádá besedy, přednášky, prodejní výstavy výrobků dárkového charakteru, které vznikají v rámci terapeutických činností během docházky lidí do služby. V některých zařízeních se konají setkání osob blízkých lidí, kteří do služeb docházejí, aby mohli sdílet své radosti i starosti. 

Některá z těchto zařízení, zejména na menších městech, kde službu využívají i lidé z okolních obcí, zajišťuje svozová auta lidí využívajících službu, takže ráno předáte v domácím prostředí svého bližního a odpoledne jej vám zase dovezou domů. Výhodou je, že tato svozová auta jsou uzpůsobena i lidem s narušenou hrubou motorikou včetně těch zcela odkázaných na vozík. V rámci docházky do ambulantní služby některé služby nabízejí i koupání, neboť je ambulantní služba jen jednou z nabízených služeb, mají např. i pobytovou službu Domova se zvláštním režimem a v rámci ní uzpůsobené koupelny apod. Nebojte se zeptat a požádat o rozšíření nasmlouvaných úkonů tak, abyste si ulevili v oblastech, ve kterých lze, a ponechali si dost sil na každodenní péči. V závěru tohoto dílu je dobré zmínit, že tyto ambulantní služby často nabízejí také půjčovnu kompenzačních pomůcek. O tom ale v některém z dalších dílů našeho putování.

***

Máte potřebu sdílet každodenní strasti domácí péče? Potřebujete se občas o něčem s někým poradit? Přidejte se do facebookové uzavřené podpůrné skupiny “Domácí péče o nemocné Alzheimerem” a získejte podporu lidí v podobné životní situaci. Případně se připojte k některému z online podpůrných setkáních realizovaných prostřednictvím aplikace Skype. Veškeré informace o termínech i jednoduchých návodech, jak se bez instalace a registrace připojit, najdete zde.