Světový den “STOP dekubitům”

Třetí čtvrtek v měsíci listopadu je již několik let zasvěcen Světovému dni “Stop dekubitům”, který se pod záštitou EPUAP (Evropského poradního panelu pro otázky proleženin) snaží o maximální možnou osvětu v otázce předcházení vzniku proleženin.

Dekubit je nejčastěji kvalifikován jako důsledek dlouhodobého tlaku v místech, kde se kostní výčnělky pokryté velmi slabou vrstvou tukové a svalové tkáně bezprostředně dotýkají podložky a v kombinaci s dalšími rizikovými faktory vytváří nebezpečný jev zejména u lidí se ztrátou hybnosti nebo citlivosti. Otlaky mohou vzniknout i vlivem tření slabé vrstvy kůže o podložku.

Proleženiny jsou nebezpečné zejména tím, jak rychle mohou vzniknout, udává se dolní hranice v řádech desítek minut až jednotek hodin. Jak již bylo řečeno, vznikají v oblasti s tenkou vrstvou kůže a svaloviny. Za takové oblasti je možné považovat, a dekubity se v těchto oblastech skutečně nejčastěji vyskytují: oblast týlní části hlavy, lopatky, lokty, výběžky obratlů na páteři, boky, kolena, kotníky a paty.

To, co působí jako spouštěč vzniku proleženiny, je porucha prokrvení některé z uvedených oblastí a takto nedokrvená tkáň začne odumírat. Rozsah poškození kůže se může projevit od trvalého začervenání až po odumřelou tkáň, která postihuje svaly, šlachy a kosti.  Neléčená, nebo dlouho neregistrovaná proleženina vede ke vzniku otevřené rány, které jsou následně náchylné ke vzniku druhotných zánětů a dalších nepříjemných projevů.

Je nutno dodat, že jakékoliv proleženiny jsou velmi bolestivé a výrazně ovlivňují život takto postiženého člověka a mohou vést až k úmrtí. Jsou také mnohdy výrazným faktorem, který například u hospitalizovaných pacientů negativně ovlivňuje jinou léčbu a prodlužují nutnost setrvání na lůžku, čímž se dostáváme do začarovaného kruhu léčby dekubitů a léčby primárního onemocnění.

Proleženiny se mohou objevit ve všech věkových kategoriích, nejrizikovější je však nejstarší generace. “Polovinu všech dekubitů postihuje nemocné starší 70 let. Dle studií dvě třetiny dekubitů, které se u ležících pacientů objeví, vznikají v prvních dvou týdnech jejich imobility. To je nejkritičtější období,” upozorňuje primář Nemocnice Pardubického kraje.

Jak je známo, proleženiny mohou vzniknou jak v domácím prostředí, a zanedbané, nebo neodhalené proleženiny mohou vést až k nutné hospitalizaci, tak i v nemocničním prostředí se mohou proleženiny objevit a je nutné je následně řešit v domácím prostředí.

Dekubity jsou klasifikovány do čtyř stupňů, přičemž první se projevuje jako neblednoucí překrvení v rizikové oblasti, přičemž zčervenalá oblast je výrazně červenější i po více jak pěti minutách poté, co jste odstranili působení tlaku na uvedené místo. Druhý stupeň připomíná prasklý nebo i neporušený puchýř, či otevřený vřed v libovolném rozsahu. Třetí stupeň už zasahuje i podkožní tkáň, svalový obal, může se objevit i mrtvá tkáň (tzv. nekróza). Poslední stupeň se projevuje rozsáhlou ztrátou kůže v celé její tloušťce, poškozena je svalová tkáň, kost.  

Jak to u všech onemocnění bývá, podstatnou roli hraje prevence. Pojďme se podívat, co můžeme jako pečující ovlivnit a vzniku proleženin předcházet. Mezi základní pravidla patří pravidelné polohování u osob, které jsou zcela odkázáni na pomoc jiné osoby a sami nejsou vlastního pohybu schopni. Pomůckou může být antidekubitní matrace (možnost doplnění na variantu s kompresorem), která část práce pečujícího zastane, což výrazně uleví zejména při nočním polohování. Dalším bodem pozitivně ovlivňující prevenci vzniku proleženin je maximální možná hygiena včetně pravidelné výměny lůžkovin. U lůžkovin pozor na nadbytečné záhyby, vhodné je hladce povlečené lůžko a minimalizace nahromaděné lůžkoviny pod tělem nemocného.

Výrazným faktorem bývá také nadváha, nebo naopak podvýživa. Zvažte využití nutričních doplňků s vysokým obsahem bílkovin u lidí s podvýživou, či s poruchami příjmu potravy. O možnostech předpisu z prostředků z veřejného zdravotního pojištění se poraďte se svým ošetřujícím lékařem. Často opomíjeným, přesto důležitým faktorem je dostatečná hydratace. Právě přiměřené zavodnění organismu i promazávání kůže může být stěžejní v otázce, zda proleženina vznikne, nebo ne. Do péče o pokožku zařaďte mycí emulze tělové oleje, oleje ve spreji, případně tělové mléko, vždy s ohledem na individuální nároky nemocného. O tipech na prevenci dehydratace si můžete více přečíst zde.

Pokud máte podezření, že u vašeho blízkého některé místo na těle, zejména z rizikových oblastí, trvale zčervenalo, kůže je na dotek citlivá (pokud je nemocný schopen takový jev popsat), celkově je vám cokoliv “podezřelého”, kontaktujte ošetřujícího lékaře a domluvte se s ním na konzultaci. Ideální je jeho návštěva v domácím prostředí, případně požádejte o poukaz na domácí péči. Sestřičky z ošetřovatelské služby jsou velmi zkušené a jsou schopné proleženiny rozpoznat v jejích počátcích, což léčbu výrazně urychluje. 

***

Ještě nejste součástí uzavřené podpůrné skupiny „Domácí péče o nemocné Alzheimerem“ na Facebooku? Přidejte se k nám, kliknutím na tento odkaz, a získejte podporu lidí v podobné životní situaci. Případně se připojte k některému z bezplatných online podpůrných setkáních realizovaných prostřednictvím aplikace Skype. Veškeré informace o termínech i jednoduchých návodech, jak se bez instalace a registrace připojit, najdete zde.