Možnosti zapojení mužů do péče
Doba, kdy péče o domácnost byla výhradně v rukou ženy, je pryč. Dnešní hektická doba, náročná na všechny, kdo se jejími požadavky dají smést, vyžaduje, aby se do péče o děti a domácnost jako takovou zapojil i muž. Pryč jsou doby, kdy ženy zůstávaly s dětmi doma a pečovaly o ně samy. Dnes, kdy ženy pracují na plné úvazky, zejména pokud žijí v lokalitě, kde je o zkrácené úvazky a možnost práce z domu nouze, těžko mohou zastat všechny domácí povinnosti.
Ve chvíli, kdy v domácnosti kdokoliv onemocní, tato situace výrazně zamává celou dynamikou rodiny, vše je nutné přeplánovat, přerozdělit. Vždyť i ten nákup cestou z práce nelze realizovat, pokud je někdo celý den vázán doma péčí o nemocného. A teď nemluvíme pouze o dětech. Nejsme tu věčně a stáří postupně dostihne každého. Znáte jistě řadu seniorů, kteří ještě v osmdesáti letech žijí samostatně, obstarají si nákup i zahrádku, chodí cvičit do Sokola a s kamarády a kamarádkami jezdí po výletech. A možná znáte i seniory, kteří v pětašedesáti, sedmdesáti, jsou upoutaní trvale na lůžku a jsou plně odkázáni na pomoc druhých. O takto nemocných lidech ve věku třiceti, čtyřiceti let ani nemluvě.
V době, kdy se rodina vydá na nelehkou pouť péče v domácím prostředí, se celý zaběhnutý rytmus rodiny mění. Je třeba vyřešit, kdo bude chodit nakupovat a jak často, kdo bude obstarávat pochůzky po úřadech a další nutné záležitosti, které šly mnohdy vyřešit v polední pracovní pauze, nebo cestou z práce domů. Jak bude zajištěna lékařská péče o nemocného, kdy bude nutné nechat rodinný automobil doma, aby byl k dispozici, kdo vyzvedne léky, kdy a kam doprovodí nemocného na lékařské prohlídky a spoustu dalších věcí.
Zřejmě je v mužích někde hluboko ukotveno, že značnou část těchto “venkovních” povinností převezmou, aby žena mohla zůstat v klidu domova a věnovat se péči o nemocného člena rodiny. Když se nad tím zamyslíte, co upřednostní žena, když si bude moci vybrat? Zůstane trvale v domácnosti jako pečující, nebo ocení, když bude moci jít na nákup, zajít na poštu odeslat balík, vyzvednout opravené boty? Vsadím své spravené boty, že si raději, alespoň někdy, vybere možnost odejít na hodinu z domácnosti. V klidu a v dobré víře nechat nemocného s jakýmkoliv jiným členem domácnosti, zavřít za sebou dveře a jít na hodinu, na dvě do jiného prostředí. Když náhodou potká kamarádku a zapředou hovor před pekařstvím, bude to ještě o kousek lepší. A když se s kamarádkou domluví, že se v pondělí ve stejném čase sejdou v kavárně o ulici vedle a hodinku posedí nad kávou a kouskem dobrého koláče, bude to ještě lepší. Samozřejmě, kamarádka by mohla přijít na návštěvu do bytu, ano, mohly by si koupit kousek dortu a sníst si ho doma, ano, samozřejmě, žena by mohla třikrát odběhnout za nemocným zkontrolovat, zda něco nepotřebuje, ačkoliv spí.
Cítíte ten rozdíl? Tu možnost nechat na chvíli za sebou tu zátěž péče a užít si hodinu s kamarádkou v kavárně?
Je nezbytné o vzájemných potřebách a představách komunikovat. Vyjasňovat a mluvit o svých možnostech, svých hranicích. Zejména ženy potřebují více myslet na sebe. A tak si myslím, že by bylo velmi partnerské a od mužů milé, kdyby sami přicházeli s nabídkou takových hodinek pro své pečující ženy. Aby to byli oni, kdo aktivně naruší zaběhnuté stereotypy a řeknou: “Kdy babička odpoledne většinou spí? Od dvou do tří? Tak já přijdu domů a Ty se domluv třeba s Bětkou. Já to se spící babičkou zvládnu a kdyby se něco dělo, zavolám Ti.” Případně: “Nejpozději příští týden se musí odnést formuláře do banky, mohla bys tam zajít? Třeba v úterý? Přijdu ve čtyři a s dědou koukneme na fotbal. Hraje Sparta. A Ty si domluv třeba kadeřnici, o které už týdny mluvíš.”
Přijde vám to jako sci-fi? Pokud jste pečující ženy, nejspíš ano. A co pro vás, muži? Pojďme alespoň zkusit dělat věci jinak. Nemusí to ve výsledku bolet ani jednoho z vaší rodiny.
